Výzkumy v roce 2008 a starší:

Osídlení zde trvalo až po počátku 13. století, tedy do období nástupu tzv. kolonizace. Pak zaniká, obyvatelé se buď střetli s nově příchozími, nebo se odstěhovali do některého z nově vznikajících sídelních center. V témže roce jsme při záchranném výzkumu v předpolí těžby vysokomýtské cihelny Na Krétě za pomoci studentů ze středních škol ve Vysokém Mýtě zkoumali hospodářské zázemí sídliště kultury nálevkovitých pohárů.

Rozšíření této kultury na našem území spadá do neolitu, tedy tzv. pozdní doby kamenné. Nalezeno zde bylo několik obilnic, pečlivě vymazávaných jemnou hlinkou a vypalovaných, aby se v nich úroda zachovala co nejdéle. Pro zajímavost, obilí takto uskladněné jde možno vyset i po několika letech.

V roce 2006 byl při drobném výzkumu na městské parcele v Žamberku, přímo na náměstí, zaznamenán vývoj zástavby minimálně od 16. století.

Asi metr široký výkop pro ohradní zeď prozradil, že zde stál nejdříve dřevohlinitý patrový dům na kamenné podezdívce, s kameny dlážděným dvorkem a s oplocením kamennou zídkou. Po požáru ve druhé polovině 16. stol. zde byl postaven podobný dům, který zanikl také ohněm za třicetileté války, jeho zbytky spadly na dvorek.

Po tomto období známe vývoj místa již i z písemných pramenů, byla zde postavena městská šatlava, která zanikla r. 1810, jak jinak než požárem. Její zbytky ležely ve svrchních vrstvách na pozemku

Na přelomu roku 2006 a 2007 se podařilo na přístavbě Dětského výchovného ústavu v Kostelci nad Orlicí nalézt keramickou pec, vyrobenou prakticky ze starších keramických zlomků, promazaných spraší (zlomky keramiky byly pro stavbu pece použity z důvodů akumulace tepla) z počátku 15. století, z této doby pocházela i v únoru 2007 zkoumaná kovárna v domě čp. 57 ve Vamberku na náměstí. Další technologický objekt, tentokrát železářskou pec, jsme prozkoumali na stavbě rodinného domu v Ježkovicích, pocházela z období kolonizace, z druhé poloviny 13. století.

Mezi velké výzkumy sezóny patří pokračování odkryvu ve Vysokém Mýtě v cihelně na Krétě, zkoumána zde byla další část eneolitického sídliště, patřícího kultuře nálevkovitých pohárů.

Z mladších období jsme se věnovali odkryvům souvisejícím s rekonstrukčními pracemi na hradě Lanšperku. Při stavbě veřejného osvětlení byla nalezena dosud neznámá konstrukce vstupu do hradu, oprava klenby hrozící zřícením pak dovolila upřesnit dobu stavby paláce na konec 15. stol.

Byl vyklizen zavalený sklep a nalezené zbytky zaklenutí umožní jeho rekonstrukci. Vůbec nejpracnějším výzkumem, který muzeum provedlo, bylo prozkoumání pohřebiště českých bratří ze 16. století v Solnici. Na soukromém pozemku bylo zadokumentováno a posléze vyzdviženo 147 kostrových pohřbů (24 jsme jich zde vykopali již v roce 2006), tedy ucelené pohřebiště, u něhož známe v celku přesně dobu fungování hřbitova.

Hřbitov, který překážel záměrům stavebníka, byl přesunut k laboratornímu zpracování, lidské pozůstatky projdou antropologickým výzkumem, po té budou opět pohřbeny v Solnici, ovšem na místě vhodnějším, než je soukromá zahrada. Jen málokterá stavební akce v centru Lanškrouna, kde rychnovské muzeum již leta také působí, se obejde bez archeologických nálezů. V roce 2006 zde byl během zásadní rekonstrukce zkoumán dům čp. 16 v rohu náměstí, v klenebních zásypech byl nalezen datovací materiál ke stavbě (16. stol), byl objeven i dávno zapomenutý sklep. Doklady pravěkého osídlení byly zachyceny v roce 2007 při stavbách areálu pekárny Sázava a při přeložkách středotlakého plynovodu. Největší překvapení ale přinesla novostavba kancelářských prostor u kostela sv. Maří Magdaleny. Prakticky v celém půdorysu stavby byla umístěna deponie sousedního zrušeného kostela, odhadem pozůstatky nejméně 5ti tisíc jedinců. Kostry byly za přispění městského úřadu přesunuty na hřbitov a zde uloženy do hromadného hrobu

Výzkumy v roce 2007 byly většinou prováděny za vydatné pomoci studentů archeologie z pražské filozofické fakulty, významná byla i pomoc studentů gymnázia v Rychnově nad Kněžnou. Výzkum pohřebiště v Solnici by se neobešel bez pomoci archeologického kroužku při solnické ZŠ a bez dotace na částečné pokrytí neinvestičních výzkumů z prostředků ministerstva kultury.

Výzkumy v roce 2003

Na jaře a na podzim postupně proběhly dvě etapy výzkumu v pískovně ve Slepoticích, na ploše určené k těžbě. Bylo zde zachyceno rozsáhlé sídliště doby laténské (datování od 150 př. n.l. po zlom letopočtu) a navazující osídlení časné doby římské (O – 50 n. l.) Unikátním objevem je nález vykradené knížecí hrobky z doby kolem r. 300. Nalezena byla srubová komora o rozměrech 2x3m, zachovaly se v ní 4 nádoby, 2 stříbrné šatní spony obložené zlacenými destičkami, jantarové perly a závěsky, skleněné korálky, železný nožík a zlomek železné spony. Ze zemřelé (podle inventáře se jednalo o ženu) se dochoval jen zbytek lebky.
V roce 2004 proběhly jen drobnější záchranné akce.

Nejvíce nálezů pochází ze záchranných výzkumů z Lanškrouna. Při okraji původní městské ostrožny byla nalezena patrně požárová vrstva ze 14. stol., v areálu bývalého pivovaru pak chlívek s částečně rekonstruovatelnými dvěma nádobami ze 17. stol. Výkopy pro rodinný dům s lékárnou v ulici Strážní zachytily stěnu dřevěného srubu a dvě jímky, jednu z patnáctého, druhou ze 17. stol. Byly zde odebrány vzorky pro dendrochronologii, výsledky by měly být známy v únoru 2005. Ve spolupráci s obecním úřadem ve Skuhrově n. Bělou byl proveden záchranný výzkum nutný pro rekonstrukci plášťové hradby. Nalezen byl početný keramický inventář ze 14. stol., předzáklady hradby a vnitřní příčka palácové stavby. V Žamberku , ve výkopech na odvodnění kostela byl z části zachycen barokní a zčásti původní gotický hřbitov. Poloha koster a mohutné navážky indikují zásadní proměnu místa v barokní době, respektive poněkud jiné umístění původní gotické stavby.

1. Slepotice - zlacené obložení sříbrné spony
2. Slepotice - stříbrná spona
3. Slepotice - knížecí hrob - detail nádoby
4. Slepotice - plaňanský pohár
5. Slepotice - jantarové a skleněné korále

A. Lanškroun, Strážní ulice - tenkostěnné sklo 17. stol.
B. Lanškroun - úlomek skla tamtéž
C. Lanškroun - částečně rekonstruovaný talíř ze 17. stol.