Muzejní historie

Návštěvní kniha

Napište nám
Vaše vzkazy:
2017-04-24 02:10:12 Od: Výdělek na internetu Vzkaz: Dobrý den, nabízíme přivýdělek pro všechny kteří si na internetu chtějí přivydělat peníze, zcela bez rizika a investic. Na naších webových stránkách máme vše přehledně vysvětleno a ke všemu máme návody, pokud něčemu nebudete rozumět, můžete využít o
2017-02-10 12:55:12 Od: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Vzkaz: prosimoemailmobilnaheraldikajaroslavahaldova-heraldikboruvkarychnovsko-dikpacoltluhacovice
2016-05-16 18:59:54 Od: Dušek Vzkaz: Dobrý den, chválím nové stránky, moc se povedly! Stránky jsou jednoduché a přehledné. Už řadu let chodím na výstavy do muzea v Kolowratském zámku v RK a musím říci, že máte moc krásné předměty ve sbírkách. Díky moc za všechnu Vaši práci.
Návštěvní kniha

 

Počátky muzea sahají do 90. let 19. století, kdy byl v Rychnově nad Kněžnou založen MUZEJNÍ SPOLEK PELCL. Stanovy spolku byly schváleny konkrétně 15. května 1892 pražským místodržitelstvím výnosem č. 46385. Posel z Podhoří přinesl 6. srpna 1892 zprávu o první valné schůzi, která se konala 28. července 1892. Ohlas na výzvu byl značný. Pro uložení sbírky byly zapůjčeny prostory ve staré piaristické koleji. Zde 5.-7. srpna 1893 došlo k první výstavce muzejních předmětů. Výstava byla součástí oslav 100. výročí jmenování F. M. Pelcla profesorem českého jazyka a literatury na pražské univerzitě. K další “Národopisné výstavce okresu Rychnovského” došlo při příležitosti župního sokolského sletu 2.-12. srpna 1894 v měšťanské dívčí škole. Většinu exponátů této výstavky si zapůjčili organizátoři Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Cennější předměty nebyly z Prahy vráceny a obohatily sbírky Národního muzea. Předměty, které nebyly zapůjčeny na Národopisnou výstavu českoslovanskou, byly uloženy v chlapecké škole. Od 30. března 1897 byla sbírka zpřístupněna veřejnosti (každou neděli a ve svátek od 11 do 12 hodin). Spolek se snažil získat prostory v nově projektovaném domě občanské záložny. Kromě sběru se spolek zabýval i záchranou historických památek. Snažil se také získat ve spolupráci s jinými institucemi (např. Muzeum Království českého v Praze) dokumenty vztahující se k historii města a okolí. Činnost muzejního spolku ochabovala. Spolek se scházel do roku 1898, ale členské příspěvky byly vybírány až do roku 1905. Sbírky byly uloženy ve školním kabinetě a nově získané předměty se hromadily a již se nezapisovaly. V roce 1905 se podařilo v chlapecké škole získat pro muzeum samostatnou místnost a sbírky se začaly zapisovat. 

 

Snímek z Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895 – skupina mladých českých umělců

Podle návrhu regionálního historika Tomáše Kouřila městský výbor schválil přeměnu spolkového muzea na PELCLOVO MĚSTSKÉ MUZEUM. Sbírky byly převedeny do majetku města, ale muzejní spolek existoval až do jara 1908. Sbírkové předměty byly dočasně umístěny do jedné místnosti městského úřadu a na začátku 1. světové války byly nastěhovány do přízemí zámku. Po válce se sbírky opět vrátily do chlapecké školy a po požáru školy v roce 1918 byly přemístěny do bývalé veřejné čítárny na obecním úřadě. Zde byly uloženy do roku 1920, kdy byla čítárna znovu otevřena. Muzeum se přemístilo do zámku a správou byl pověřen gymnazijní profesor PhDr. Karel Březina. Pro nedostatek místa na zámku bylo nutné najít nové prostory. Zvolená komise (JUDr. Čeněk Langer, PhDr. Karel Březina, Matylda Mazačová, František Machač, Bohumil Šimerda a František Marek) rozhodla o přechodném umístění sbírek ve svatohavelském chudobinci, mělo se ovšem dále jednat o vhodných prostorách. V roce 1931 byla do Rychnova nad Kněžnou přemístěna Plachetkova ornitologická sbírka, která byla vystavena v Plachetkově domě na Novém náměstí čp. 88. V této době ještě nebyla součástí muzejní sbírky. Po odchodu dr. Březiny z Rychnova nad Kněžnou v roce 1930 byl správou sbírek pověřen prof. Eduard Weis, který dokončil inventarizaci sbírek a připravil otevření expozice na rok 1934 (18.-20. srpna 1934 se konaly oslavy k 200letému výročí narození Františka Martina Pelcla). Během oslav bylo přístupné jak muzeum, tak Plachetkova ornitologická sbírka. Po skončení oslav bylo možno navštěvovat muzejní sbírky po předchozím ohlášení na městském úřadě. V květnu 1935 bylo instalováno muzejní oddělení ve dvou místnostech zadního traktu bývalé úřadovny městského úřadu domu čp. 68 (přístupné ze Svatohavelské ulice). Byly zde sbírky, které muzeu odkázala paní Anna Karásková, majitelka uměleckého knihařského závodu, v roce 1934. Jednalo se o kolekci výšivek, keramiky a nábytku. Po dobu 2. světové války bylo muzeum nepřístupné. Po zestátnění Kolowratského panství se muzeum v červenci 1946 přestěhovalo do zámku v Rychnově nad Kněžnou. V roce 1947 byly sbírky zpřístupněny veřejnosti.  

   Okresní muzeum Rychnov nad Kněžnou, ředitel muzea

V roce 1954 bylo Pelclovo městské muzeum ustanoveno OKRESNÍM MUZEEM s úkolem řídit muzejní činnost v okrese. Prvním ředitelem, ale stále dobrovolným pracovníkem, se stal dr. Jaroslav Helfert. V roce 1957 byla z bezpečnostních důvodů expozice uzavřena. V říjnu 1959 se stal ředitelem a současně prvním stálým pracovníkem okresního muzea dr. Oldřich Petráš. Muzeum získalo stálého pracovníka, ale i nadále chyběly prostory jak pro výstavní činnost, tak pro uložení sbírek a konzervaci. Metodická pomoc muzeím a kronikářům okresu se nemohla uskutečnit pro nedostatečné personální obsazení. Ze stejného důvodu nemohlo dojít ani k přírodovědnému výzkumu Orlických hor. Veškerá funkce muzea byla zaměřena na záchranné terénní sběry a dokumentaci zaniklé výroby dřevěných lubových krabiček, sklářství, plátenictví a soukenictví. Po odchodu ředitele v roce 1961 se činnost muzea téměř zastavila až do příchodu promovaného historika Vladimíra Škalouda v září 1962. V následujících letech se prováděly generální opravy všech prostor (byly vytvořeny výstavní sály, depozitáře a dílny). Muzeum tímto získalo prostory nezbytné pro svoji činnost.

  

   Depozitář muzea Orlických hor v zámku, 1968

V lednu 1965 se okresní muzeum rozhodnutím rady ONV stalo ústavem vyvíjejícím svou činnost v oblasti Orlických hor a Podorlicka s názvem MUZEUM ORLICKÝCH HOR. Ředitelkou se stala PhDr. Hana Mervartová. Prvořadými úkoly se stala nutnost dokončení expozice a získání přírodovědce, který by zmapoval Orlické hory z přírodovědného hlediska. Těmito úkoly se podrobněji zabýval, již nový ředitel a to Zdeněk Nespěchal. Muzeum začalo rozvíjet publikační činnost. V roce 1968 začalo vydávat pro kronikáře metodické listy “Vlastivědná práce”. Tento rok také vyšlo první číslo vlastivědného sborníku “Orlické hory a Podorlicko”. Tento sborník byl nepravidelně vydáván, ale od roku 2007 jako časopis vychází jednou ročně jako časopis (ISSN 0475-0640). V současné době pro větší pohodlí čtenářů byly články ze všech čísel převedeny do elektronické podoby (formátu pdf) a jsou zdarma a volně dostupné všem zájemcům na webových stránkách muzea. Poslední 21/2 svazek vyšel v roce 2014. Až do roku 2001 byl vydáván ve spolupráci s Okresním archívem. V roce 1969 nastupuje do muzea promovaný biolog Zbyněk Roček a vzniká nové přírodovědecké oddělení, které začalo provádět výzkum výskytu a rozšíření živočichů v Orlických horách.  

                    Kostelec nad Orlicí, interiér kostelíku sv. Václava s muzejní expozicí

V roce 1974 začalo muzeum užívat název OKRESNÍ MUZEUM ORLICKÝCH HOR. Sedmdesátá léta jsou poznamenána integrací malých městských muzeí. Po muzeu v Kostelci nad Orlicí a památníku v Potštejně, jejichž sbírky byly převedeny do rychnovského muzea již v 60. letech dvacátého století, jsou do okresního muzea převáděny i sbírky pamětní síně v Solnici a městských muzeí ve Vamberku a Týništi nad Orlicí. Velká část pracovníků v sedmdesátých a osmdesátých letech pracuje na zpracování těchto nově nabytých sbírkových předmětů. Devadesátá léta byla poznamenána stěhováním. Celé muzeum se kromě expozice začalo v roce 1996 stěhovat do prostor v uvolněných kasárnách. V zámku zůstala pouze expozice pro krátkodobé výstavy.

                    Kostelec nad Orlicí, poslední správce muzea – ředitel školy Adamička

 

Informace