Petr Lysáček patří mezi významné české umělce, kteří nastupovali na výtvarnou scénu v 90. letech 20. století. Ve své práci využívá širokou škálu médií (z nichž některé mísí dohromady): instalace, objekt, fotografie, malba, video, performance. Petr Lysáček ve své tvorbě často pracuje s prvky ready-mades a neo-dada, které mu pomáhají zpochybňovat zaběhané formy a obsahy. Je mistrem ve zpracovávání nalezených či různě získaných předmětů. Tyto předměty recykluje a někdy dotváří vlastními zásahy tak, že vznikají nové souvislosti. V některých objektech či instalacích jde o vyslovení hlubších spirituálních symbolů, které jsou ovšem podrobeny – pro Lysáčka příznačné – ironii. Jisté je, že Petr Lysáček je jedním nejvynalézavějších umělců posledních dvaceti let. Jeho práce ale nejsou pouhým technickým cvičením: díky humoru a ironii jemu vlastním odkazují k absurditě a relativizují obecně chápané umělecké hodnoty a vznášejí tak otázky po smyslu umění i života.