-
Orlická galerie

Ilustrace k dílu Karla Poláčka I.

K připomenutí 130. výročí narození významného rychnovského rodáka Karla Poláčka jsme zařadili i výstavy, jež připomenou jeho literární dílo ilustracemi nejen ze sbírky Orlické galerie. 

-
Orlická galerie

Výstava studentských prací studentů Střední uměleckoprůmyslové školy Ústí nad Orlicí

Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí je jedinou státem zřizovanou školou svého druhu v Pardubickém kraji. Její bohatá historie se začala psát r. 1892, na dlouholetou textilní tradici navazuje od r. 1997 výuka uměleckých oborů. Portfolio SŠUP zahrnuje v současnosti pět uměleckých a tři průmyslové vzdělávací programy. V případě uměleckých (Grafický design, Interiérový design, Design produktů a obalů, Design oděvů, Užitá fotografie a média) se jedná o čtyřleté maturitní obory s denní formou studia, uchazeči konají talentovou přijímací zkoušku. Výstava bude malým exkurzem do přípravy a výuky budoucích výtvarníků. 

 

-
Orlická galerie

Martina Novotná a Kateřina Bláhová / VESMÍRU

Malířka, která pochází z Ústí nad Orlicí a její dosavadní tvorba je s tímto regionem spjata, věnuje výstavu vesmíru. Některé obrazy se tematicky dotýkají hvězd a nekonečného prostoru, ale jsou také inspirované malou vesnicí (slovní hříčka Ves Míru), kde malířka tvoří. Její plátna a práce, dle teorií fraktálů a chaosu či dalších zákonitostí přírody, obsahují malé ve velkém a velké v malém.

-
Orlická galerie

Věra Jičínská: V dobré společnosti

S dílem malířky Věry Jičínské se návštěvníci Orlické galerie pravidelně setkávají, ale málokdo tuší, jací lidé, zejména umělci, se v jejím okolí pohybovali a přímo či nepřímo její tvorbu usměrňovali, inspirovali či komentovali. Výstava představí právě významné osobnosti kulturního a společenského života, v jejichž společnosti se pohybovala tato oceňovaná umělkyně. 

-
Orlická galerie

Konfrontace / Výstava pedagogů a studentů Katedry výtvarné kultury a a textilní tvorby PdF UHK

Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby připravuje budoucí pedagogické pracovníky pro oblasti výtvarné výchovy, výtvarné kultury, textilní tvorby a grafického designu a dále pak i odborníky z řad příbuzných profesí (např. arteterapie pro budoucí sociální pracovníky). Výuka výtvarných předmětů se realizuje prostřednictvím kresby, malby, prostorové, grafické a textilní tvorby, multimédií, fotografie, videoartu a dalších. Výstava především představí umělecká díla pedagogických pracovníků a jejich vzdělávací postupy.

-

Uzavření knihovny během letních prázdnin

Ve dnech 4. - 8. a 18. - 22. července 2022 bude muzejní knihovna pro veřejnost uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Orlická galerie

Filmový večer I. / U nás v Kocourkově

Uprchlý trestanec č. 1313, Ferdinand Kaplan, vystoupí náhodou v Kocourkově z vlaku, ve kterém se převlékl do civilního oděvu. Kocourkovští ho přivítají se slávou, neboť ho omylem považují za syna pytláka Jalovce, který před lety odešel do ciziny a tam se proslavil. „Mladý Jalovec“ je zvolen starostou a ve své funkci navrhuje změny, které by do města nalákaly turisty. Jednou z atrakcí má být nová kašna na náměstí. Dcera bývalého starosty Adama Blaženka miluje mladého Nykyse, ale její rodiče chtějí, aby se provdala za nového starostu. Do města přijede cirkus a s ním i trestancova bývalá milá Lily. Při zahajovacím představení ohlásí Adam před obyvateli Kocourkova své přání, aby se Blaženka provdala za starostu. Ten však o lásce mladých lidí ví a za pomoci kouzla provede svou výměnu za Nykyse. Adamovi musí svolit ke sňatku. Dva muži hledají v Kocourkově uprchlého trestance a Kaplan je podle fotografie poznán. Na útěku se ho marně snaží Lily zachránit zbořením cirkusového stanu. Kaplan je odveden do vězení. Staronový starosta Adam rozhodne, že nová kašna bude zbořena.

Orlická galerie

Filmový večer II. / Muži v offsidu

Humoristický román Karla Poláčka se od svého vydání těšil živému čtenářskému zájmu. Nápad přenést příběh o vášnivých fotbalových fanoušcích na filmové plátno se realizoval v roce 1931 pod režijním vedením osvědčeného Svatopluka Innemanna. Úspěšný režisér němých snímků teprve zkoumal technické ošidnosti zvukového filmu, přesto však vznikla nestárnoucí komedie, která vdechla filmový život poláčkovským hrdinům i spisovatelovu humoru. V roli žižkovského obchodníka Načeradce, který oddanost „svému“ fotbalovému klubu S. K. Slavie staví vysoko nad své rodinné i pracovní povinnosti, exceluje Hugo Haas. Part Krejčího Habáska, který s dospělým synem Emanem fandí mužstvu S. K. Viktorie, připadl Jindřichu Plachtovi. O rok později natočil Gustav Machatý podle Poláčkovy předlohy komedii Načeradec, král kibiců, opět s Haasem. Ve filmu jsou použity dnes již vzácné snímky ze starého hřiště A. C. Sparty, pohyblivého chodníku na Letnou a ze zábavního parku ve vršovickém Edenu.

 

Synagoga - Památník Karla Poláčka

Den židovských památek

Tradiční den otevřených židovských památek.

-
Sýpka - Muzeum Orlických hor

Grafiky Stanislava Janigy

Výstava autorských prací výtvarníka a pedagoga Stanislava Janigy, který má své kořeny v Rokytnici v Orlických horách.

-
Orlická galerie

Vladimír Véla

Vladimír Véla původně vstupoval do oblasti malby s propozicemi a představami, které mu dalo předchozí školení - řemeslo. Jako absolvent turnovské Střední umělecké průmyslovky se původně věnoval kovolijectví. Vybaven těmito zkušenostmi se potom hlásil na pražskou AVU. Obraz a malba pro něj byly především určitou výzvou k ovládnutí výtvarných výrazových prostředků, jež ústilo do práce na zdokonalování malířské iluze. Proto si také pro své studium zvolil ateliér klasických malířských technik, který tehdy vedl profesor Zdeněk Beran. Později ale narazil na mantinely tohoto přístupu a z potřeby překonat distanc k zobrazovanému a vstoupit do bezprostředního procesu samotné tvorby, do jakési její performativní fáze, přestoupil do intermediálního ateliéru Milana Knížáka. Véla na jedné straně radikalizoval formu do ikonických zkratek a symetrických znaků, na straně druhé vytvořil něco jako obrazovou, procesuální performanci, tzn. důraz na přímou fyzickou účast při tvorbě obrazu, která zůstává jako antropologický otisk přítomna v nalezeném tvarosloví (někde se objevuje v názvu díla). Expresivní dávená forma dokonale převzala povahu emocí a niterných výhřezů odkudsi z šedé zóny podvědomí, aniž by ji svazovala a uzavírala do nějaké konkrétní narativní ikonografie. Výstava představí nejnovější jeho práce. 

-
Orlická galerie

Orlický salon´22 / Rudolf Černý malíř a galerista

Doslova posledním žákem Otakara Nejedlého, jehož tvorba je spjata s Podorlickem, byl 
Rudolf Černý (1922–2013). Jeho cesta k umění nebyla snadná. Narodil se v Kostelci nad Orlicí v dělnické rodině. Vyučil se malířem pokojů u Františka Gutlebena. Ve volných chvílích prohluboval svůj zájem o výtvarné umění a maloval v plenéru. Za II. světové války byl totálně nasazen na práci v Německu. Po osvobození z Porůří odešel ke strážní službě ve francouzském Verdunu. Vlastní tvorbě se mohl začít věnovat až po roce1945. Když svůj boj o umění vybojoval a ukončil studia na pražské AVU (1951–1956), nastalo krátké období, kdy se malbě mohl věnovat. V roce 1965 byl požádán, aby vedl nově založenou Okresní galerii v Rychnově nad Kněžnou (dnes Orlická galerie, pracoviště Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou). Na dlouhých čtrnáct let nebylo možné, aby se z pracovních důvodů malbě plně oddal. Proto mnoho jeho prací je spojeno s Kostelcem nad Orlicí, kde bydlel a rekonstruoval dům číslo 132. Právě motivy tohoto domu se objevují v Černého malbách. Výstava připomene tvorbu i činnost tohoto výjimečného člověka a výtvarníka.