Orlická galerie
otevřeno od
květen, říjen
út - ne 9:00–12:00 a 12:30–17:00
červen–září
po - ne 9:00–12:00 a 12:30–17:00
Rychnov nad Kněžnou
II. patro Kolowratského zámku
Kolowratská 1
Tel.: 720 368 869
E-mail: galerie@moh.cz
Pro potřeby expozic Orlické galerie jsou upraveny prostory ve druhém poschodí Kolowratského zámku. Orlická galerie dokumentuje české výtvarné umění od přelomu 19. a 20. století do současnosti, se zaměřením na díla, která místem vzniku, námětem nebo osobou autora mají vztah k regionu Orlických hor a Podorlicka.
Stálá expozice "Malíři Orlických hor" je trvale rozšířena o výstavu "Malíři v Říčkách" z fondů OG (Alois Fišárek, Josef Štolovský, Josef Matička, Miloslav Holý, Miloslav Hégr, Richard Wiesner, Václav Hrbek) a o dlouhodobé zápůjčky z majetku města Rychnov nad Kněžnou (Lumír Nedvídek, 3 obrazy), akademického malíře Jiřího Kaloče (Jiří Kaloč, Milénium), akademimckého malíře Petra Bergera (Miloslav Holý, Slatinský rok, 12 obrazů) a Karly Zemánkové (kolekce soch Ladislava Zemánka). V dalším sále najdete i stálou expozici malířského díla Jana Trampoty. V roce 2014 byla stálá expozice rozšířena o sál s expozicí Pařížské roky Věry Jičínské (dlouhodobá zápůjčka z majetku Městského muzea v Dobrušce). Výstavní sály stálé expozice jsou doplněny informačními texty, uvádějící jednotlivá oddělení instalace. Instalace byla doplněna kolekcí restaurátorských prací studentů magisterského a bakalářského studia Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli na výstavě Restaurované sochy Ladislava Beneše ze sbírek Orlické galerie.
Od dubna 2015 je v Orlické galerii veřejnosti přístupná také část sochařské pozůstalosti "Sochařské dílo zasloužilého umělce Karla Hladíka", kterou manželka Věra Hladíková darovala rychnovskému muzeu. K nejvýznamnějším jeho dílům patří reliéfy pro Národní divadlo, plastiky Vítězství, Zeď a další.
Nadcházející události
Stopy světla / malíři a sochaři Orlických hor a Podorlicka 1909–2025
Expozice představí nejvýznamnější umělce působících v Orlických horách a Podorlicku, jejichž význam výrazně přesahuje hranice regionu. Velká většina uměleckých děl v expozici bude ze sbírky Orlické galerie: Antonín Slavíček, Antonín a Jiří Hudečkovi, Jan Slavíček, Ladislav Beneš Bedřich Piskač, Josef Hubáček, Bořivoj Žufan, Augustin Ságner, Alois Fišárek, Josef Štolovský, Josef Matička, Miloslav Holý, Josef Hlinomaz, Miloslav Hégr, Richard Wiesner, Václav Hrbek, Jiří a Robin Kaloč, Radana Menšíková, Josef Švásta, Karel Kolínský, Vladimír Hanuš, Břetislav Malý, manželé Horálkovi, Vojtěch Horálek, ale bude obohacena o dlouhodobé zápůjčky: Lumír Nedvídek, Ladislav Zemánek, Věra Jičínská, Dagmar Junek. Hamsíková.
Edukativní výstava, Denisa Prošková (1965 Opočno) / Malířky: 48 jmen, která nezapadla v dějinách umění psaných muži
Denisa Prošková (1965, rozená Trnoková) prožila dětství v Opočně a Rychnově nad Kněžnou, kam se ráda vrací. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové vystudovala obor atelier knižní ilustrace a grafiky. Po narození dětí se shodou okolností a náhod dostala k novinařině. Přestože tento "přestup" brala jako "provizorium" věnuje se jí do dnes. S odstupem bere tuto zkušenost jako velmi obohacující a pro svůj osobnostní rozvoj důležitou. Přesně podle hesla: věci, které se na začátku mohou jevit jako prohra se ukáží jak výhra a naopak. Když děti odrostly, vrací se zpět k ilustrátorské činnosti a zkušenosti z novinařiny využívá i při samostatné literární tvorbě.
Jindřich Šimek (1901-1979)
Výstava představuje dílo Jindřicha Šimka (*1901), které je od 60. a 70. let 20 století spjaté s krajinou Orlických hor a podhůří. Studoval soukromě u Aloise Kalvody, Františka Kavána a Oty Bubeníčka (1943). Poté v roce 1945 začal studium u profesora Otakara Nejedlého na AVU v Praze (absolvoval 1948). Jako mladý podnikl i studijní cesty za novým malířstvím po Itálii, Jugoslávii, Bulharsku a Rakousku. Věnoval se převážně krajinomalbě. Kromě obecnějšího krajinářského zaměření, více než jiní umělci, věnoval pozornost stavebním památkám, které se často stávaly dominantou výjevů (např. Anenský sál na zámku v Rokytnici). V jeho díle se také objevují krajinné motivy z románů Aloise Jiráska, mající vztah k Podorlicku. V posledních letech svého života vytvořil mnoho grafických listů s motivy Podorlicka a Novoměstska. Jeho obrazy zachycují klid, krásu a proměnlivou náladu horské přírody s citlivostí a malířskou noblesou.